Standr Border kolie

F.C.I. standard č. 297 /08.09.1988 /D
Země původu: Velká Británie
Použití: dobře ovladatelný ovčácký pes schopný tvrdé a vytrvalé práce
Klasifikace F.C.I.: skupina I (ovčáčtí psi)
Krátký pohled do historie: Border kolie pochází ze středověkých anglických ovčáckých psů (kolií) a v modernějších dobách byla chována především na pomezí mezi Skotskem a Anglií. Této oblasti se říká Border Counties. Výběr se prováděl na základě samostatné práce za stálého optického kontaktu. Název plemene border kolie byl stanoven v roce 1910. O toto plemeno určené k práci se stádem pečuje od roku 1906 International Sheepdog Society (ISDS) a od roku 1976 je toto plemeno uznáváno také kynologickou organizací Kennel Club.
1.) Celkový dojem: celkově by měli být psi tohoto plemene dobrých proporcí, přičemž pružné linie obrysu psa vypovídají o kvalitě, půvabu a dokonalé harmonii ve spojení s dostatkem substance. Vzniká dojem, že pes je schopen podávat vytrvalé výkony. Jakýkoliv sklon k těžkopádnosti nebo slabosti je nežádoucí.
2.) Důležité proporce: temeno a hřbet nosu jsou přibližně stejně dlouhé. Délka trupu by měla poněkud přesahovat kohoutkovou výšku.
3.) Chování a charakter: bdělý, pozorný, ovladatelný a inteligentní pes, není nervózní ani agresivní
4.) Hlava:
4.1. Temeno: lebka poměrně široká, týlní hrbol nevyjádřen.
Stop: výrazný
4.2. Obličejová část:
Nos: černý s výjimkou hnědých nebo čokoládově zbarvených psů, u nichž může být hnědý. U modrých psů by měl být barven břidlicově. Nosní otvory dobře vyvinuté.
Tlama: přiměřeně široká a silná, k nosní houbě se zužuje.
Líce: nejsou plné ani oblé.
Zuby a čelisti: silné s dokonalým pravidelným a úplným nůžkovým skusem, tzn. skus, u něhož řezáky horní čelisti těsně přesahují přes řezáky dolní čelisti, přičemž jsou v čelisti usazeny kolmo.
Oči: široce posazené, oválné, střední velikosti a hnědé až na zbarvení blue merle, kdy smí být část jednoho nebo obou očí nebo celé oči modré. Výraz mírný, bdělý, pozorný a inteligentní.
Uši: uši střední velikosti a textury, široce posazené, nesené vzpřímeně nebo částečně vzpřímeně, vysloveně pohyblivé.

5.) Krk: dobré délky, silný a svalnatý, lehce klenutý, k plecím se rozšiřuje.

6.) Trup: trup atletického vzhledu
Hrudník: hluboký a poměrně široký. Žebra dobře klenutá.
Bedra: svalnatá, ale ne vtažená
Záď: široká a svalnatá, při pohledu z profilu půvabně probíhá směrem k nasazení
ocasu.
Ocas: přiměřeně dlouhý, svým posledním obratlem dosahuje nejméně k hleznu,
hluboko nasazen, dobře osrstěn, na konci s lehkým obloukem vzhůru, čímž
působí půvabně a vhodně tak přispívá k celkové harmonii psa. Při vzrušení může
být ocas nesen výš, ale nikdy nad hřbetem.
Varlata: psi musí mít dvě viditelně normálně vyvinutá varlata zcela spuštěná v
šourku.
7.) Končetiny:
7.1 Hrudní končetiny: hrudní končetiny při pohledu zepředu rovnoběžně, nadprstí při pohledu z profilu lehce zešikmené. Kosti silné, ale nepůsobí hrubě. Plece uložené dobře dozadu, lokty těsně přiléhají k tělu.
Tlapy: tlapy oválné, polštářky silné a pružné, zdravé, prsty klenuté, těsně přiléhající, drápy krátké a silné.
7.2 Pánevní končetiny: stehno dlouhé, silné a svalnaté s dobře úhlenými koleny a silnými nízko posazenými hlezny. Od hlezen až k zemi silná stavba kostí. Pánevní končetiny při pohledu zezadu rovnoběžné.

8.) Chody: pohyb by měl být volný, plynulý a neúnavný, tlapy by se měly zvedat co
nejméně, aby se pes pohyboval plynule a velkou rychlostí.

9.) Kůže:

10.) Osrstění:
10.1 Vlastnosti srsti: uznávají se dvě varianty srsti, jedna středně dlouhá a dlouhá patrová. U obou variant je krycí srst hustá a střední textury, podsada měkká a hustá, díky čemuž poskytuje srst border kolii velmi dobrou ochranu proti rozmarům počasí. U variety se středně dlouhou srstí tvoří bohaté osrstění hřívu, kalhoty a vlajku. V obličejové části, na uších, hrudních končetinách (až na vlajku) a pánevních končetinách od hlezna dolů by měla být srst krátká a hladká.
10.2 Barva: dovolena je celá řada barev, přičemž bílá nesmí nikdy převládat

11.) Velikost a hmotnost: ideální výška u psů 53 cm, u fen poněkud méně.

12.) Vady: všechny odchylky od výše uvedených bodů by se měly posuzovat jako vady,
přičemž jejich hodnocení musí být v souladu se závažností odchylky.

13.) Diskvalifikující vady
 
(zdroj: http://www.kchmpp.cz/plemena/border_kolie/standart.htm)